Ne vše je ve stavebnictví snadné

To, co zaznělo o stavebních firmách v perexu, tedy že tyto posílají své zaměstnance na jednotlivá nejednou i široko daleko roztroušená staveniště, aby tam tito pracovali, je tím, čeho si všimne i každý z laiků už na první pohled. A je to notně zjednodušený pohled. Ti, kdo mají s podobnými firmami více zkušeností, totiž dobře vědí, že je tady těch povinností a nezbytností o poznání více. A s tím souvisí i celá řada problémů, jež možná nezúčastněného pozorovatele ani nenapadnou.
Když jsou totiž takoví zaměstnanci roztroušeni všude možně, kde je jich jenom zapotřebí, je logické, že zejména v případě velkých firem, kde pracuje podobných lidí velké množství, je nemalý problém je uhlídat. Vždyť jak může majitel nebo šéf sedící v kanceláři vědět, kolik lidí skutečně je na každém z mnoha pracovišť přítomno a kolik z nich si nechává platit, i když se prostě rozhodlo pro ‚áčko‘? Jak má takový šéf zjistit, kolik z těch, kteří do práce dorazili, skutečně pracuje, a jak usilovně a efektivně? To je docela oříšek, že?